Za zrcadlem to teda vypadá jak?

“Někteří lidé se tak bojí smrti, že ani nezačnou žít.”
(Viktor Dyk)

To, jak pociťujeme svou existenci, si vlastně volíme sami. Jsou jedinci, potají v nitru přesvědčeni o své jedinečnosti, o své ochraně prozřetelností za každých okolností, o tom, že se jim dostává jakési božské přízně. A když se jim pak přihodí např. zcela banální okradení, zákeřná nemoc nebo autonehoda, jsou v šoku a krutě vyvedeni z iluzí.

Dochází u nich k dvojznačné roli auto-obrany psychiky. Cítit se chráněn před smrtí představuje pro mnoho lidiček něco, bez čeho se neobejdou. Ovšem, je-li strach z ní násilně potlačen do hloubi našeho podvědomí, může dojít k tomu, že tam vyvolá nebezpečně neviditelnou „podzemní“ hrůzu.

Proto se po delší době vracím k tématu, které jsem už dříve načala, neb se mě docela dost lidiček tázalo na různé další podrobnosti. Ne, nejsem nadaná jasnovidectvím nebo jinak přímo spojená s éterem, nicméně i tak vám můžu zprostředkovat nabyté vědomosti od těch, kteří tyto vlohy mají od narození a jsou (nejen v mých očích) věrohodnými posly těchto informací.Znáte jistě osoby schopné přijímat informace shůry, čili jinak řečeno „kanalizovat“. Každý má svou metodu, postupuje jinak, přijímá jiným způsobem, a pokud jsou to lidé s tzv. čistým „potrubím“ (kanálem :D), lze jejich svědectví považovat za neklamné. Možná, že vám už leckdy zvědavost nedala a zašli jste si třeba k jasnovidce, která vám o vás zjevila spoustu věcí a dokonce dokázala předpovědět, i co se vám přihodí v budoucnosti a vy si pak s překvapením ověřili, že se nepletla.

Všichni tuto schopnosti kanalizovat máme, téměř u všech je ale nutné se toho dopídit a k tomu vedou různé cesty. Zeptáte se možná jaké? Např. když jsme ve škole dostali za úkol napsat slohovku na dané téma a museli se zamyslet, ponořit se do sebe a hledat inspiraci. Prostě vnořit se do nitra a naslouchat. Představivost nepatří jen do dětských let, nebo k umělecké profesi, kdokoliv k ní má přístup, a jakmile se k ní dostaneme, otevírá nám četné dveře.

Kam směřuje váš život?

Když se sem narodíte (míním Zeměkouli), máte tu nějaké poslání. To jste už jistě všichni taky několikrát slyšeli a spousty z vás pátrají po tom, jaké to jeho je. Každý si žijeme svůj život a velké procento lidí by ani nenapadlo, že to, co považuje za svou existenci, není realita, nýbrž něco jako sen. Realita je na „druhé straně“, za tím zrcadlem. Takže na otázku kam směřuje náš život, lze odpovědět: k návratu právě za ně, neboli „domů“.

Dumáte nad tím, jakým způsobem se tam dostáváme? Můžu vám svěřit, že velmi různým, protože hodně záleží jednak na tom, jakou smrtí každý z nás skoná, což zároveň určuje, do které úrovně se dostaneme, jednak je k tomu nutné vzít v úvahu stupeň našeho duchovního vývoje, jak už jsem vysvětlila ve svém eBooku „Někdo z vás už někdy nakoukl za?“

Každý jsme si navlíkli své osobité „vozítko“, svůj obleček, který po uplynutí příslušné doby odložíme. Ale tím vše nezaniká, to už jste se bezpochyby také dozvěděli, i když tomu třeba nevěříte. Duše a duch přežívají v energetické formě a postupně se připravují na příští inkarnaci. Neříkejte mi, prosím vás, že se vám už sem podruhé nechce, když vidíte, jak to tu chodí! Vše je věcí vývoje.

Dalším kritériem k tomu, kde se po smrti octneme, je např. to, jestli jsme s ní smířeni, nebo ne. Např. v případě nečekané smrtelné nehody, nebo jiné násilné smrti, kdy ji odmítáme, vzniká emocionálně-mentální konflikt a dotyčný zůstává v místě, kde byl dosud, jen už není závislý na čase, ani na svém fyzickém těle, které opustil.

Doma

Nicméně éterická slupka vypadající jako jeho bývalé tělo přetrvává, a proto se spousta mrtvých „vidí“, a nemá ponětí o tom, že už do fyzického světa nepatří (velmi výmluvně je to znázorněno ve filmu Ghost, jestli jste ho viděli). Takže dokud tito jedinci nepochopí, že je tu jen jakýsi jejich přízrak, určitá forma energie, můžou se v tomtéž prostředí pohybovat třeba i několik desítek let.

Ale kromě náhlých nečekaných skonů jsou tu i nemoci, které rovněž nabízejí dvě varianty toho, kam přistaneme. Ti, kteří na konci připustí její fatální vyústění jako určitý způsob vykoupení nebo přechod, a ti, kteří smrt nepřijmou. No a pak existuje smrt krásná: vzlet, odpoutání, poslední let, poslední spánek, kdy bytost souhlasí s odchodem.

Usneš a odpluješ do sfér, přistaneš „na recepci“, kde se o tebe začne někdo starat, kde jsou průvodci a osoby, které znáš buď z tohoto, nebo i z minulých životů, a kteří už na tebe čekají.

Prostě není možné jednoznačně prohlásit, že co nastane po smrti, je stejné pro všechny, protože existuje několik vrstev, kde jsou bytosti přijímány a všechny nepatří na stejné místo. Ani ti, kteří se smrtí souhlasili. Hned vysvětlím: Jelikož se každý nenacházíme na stejném stupni vědomí, přicházíme do sféry, která mu odpovídá výškou našich frekvencí. Nicméně stále jsme jakousi projekcí jedince, kterým jsme byli na Zemi.

Tyto vrstvy se dělí na sedm tzv. „světů domů“ (dočtete se rovněž v již zmíněném eB) a podle toho, kam až jste ve svém vývoji dospěli, přibudete do prvního, druhého, pátého, nebo pod. My, človíčci,  zde na Zemi, jsme v tom prvním, ale existují zde i podstatně vyšší entity, které patří do těch dalších.

Nemocnice

Pokud byl někdo těžce nemocný, je uveden do tzv. nemocnice, kde je mu zharmonizováno jeho tělo – tedy všechna subtilní těla (máme jich víc), aby byl schopen pokračovat ve svém vývoji a v učení. Má možnost asistovat přednáškám vedeným vyučujícími (a už zase do školy! Těšte se!). Podobají se těm našim, ale v podstatně bratrštějším duchu, neboť všichni si pomáhají v zájmu vyvíjení se. A nikdo neopisuje! :D

Kladete si otázky, jaké funkce v těch hladinách zastáváme, nebo jestli se podobají tomu, co jsme dělali zde? Míním naše povolání, dovednosti? Může to tak být. Když byl třeba někdo lékař a přestože už splnil své poslání a odešel odsud, může mít i nadále chuť pokračovat v léčení a pomáhat tak v těch tzv. nemocnicích. Vše záleží na opravdové touze jednotlivých bytostí.

Skrývá se totiž za tím jejich touha prozkoumat své já a pomáhat tak i ostatním. Ten, kdo svou práci na Zemi nemiloval, ale byl by se chtěl třeba stát zpěvákem, místo zahradníkem, se rozhodne, že se vrátí a bude příště žít dle svých tužeb.

Podle různých svědectví, těch, kteří se probrali po klinické smrti, když někdo nahlédne za oponu a vidí, jak jednoduché by bývalo stát se tím a oním, bývají jejich poslední věty: „ Kdybych byl věděl, jak je to jednoduché, byl bych se choval úplně jinak…“ Ale uklidním vás, to fakt nevadí. Ta možnost se jim naskytne, jakmile se znovu narodí. Mimochodem, ti co se vrátili po klinické smrti, se z velké většiny přestali starat o stejné zdánlivě důležité věci, jako my a už vůbec si nedělají vrásky ohledně smrti. Možná někoho takového ve svém okolí máte.

Opora a rady

Co myslíte, pomáhá nám pak někdo z druhé strany na naší pouti za tím, co jsme si zde vytyčili? Samozřejmě a jsem si jistá, že se vám to už x krát přihodilo, jenže jste třeba nevěděli, že to je přihrávka shůry a mysleli si, jak jste úžasní, že vás to a ono napadlo.

Rady a nápady nám do hlavy přistávají např. formou náhlého vnuknutí, vnitřního dialogu, nebo tak, že je nám do cesty přihrán někdo, kdo nás podšprtne, nasměruje, nebo nám odpoví na otázku, kterou si klademe. Stejně tak se to může stát prostřednictvím narážky ve filmu nebo v knize, kterou otevřete přesně tam, kde na vás čeká odpověď.

Ale nenamítejte, zažila jsem to na vlastní kůži několikrát. Máte v sobě stále přítomnou sílu, která k vám hovoří. Jenže nejsme všichni pokaždé disponovaní ji poslouchat, a pokud ji „uslyšíme“, je jen na nás, jestli se budeme řídit jejími radami, nebo ne.

A teď se neudržíte smíchem, jako já! Hromada lidiček (z těch, kteří v mimosmyslovou existenci věří) se táže, jestli se v těch vyšších sférách bytosti taky milují! Sranda, ne? Tak čistě lidský dotaz mě fakt dostal!
Hádejte! Prozradím vám, že vám bude dopřáno poučení o sexualitě, která je zde na zemi zcela mylně pojata. Zjednodušeně vyjádřeno jde totiž o tvůrčí sílu, kterou mrháme.

Kdybychom byli schopni koncentrovat tuto energii a nechat ji vystoupat podél páteře přes všechny čakry až k vrcholu, nabyli bychom obrovské tvůrčí síly, kterou bychom mohli orientovat. Ale jelikož to zatím neovládáme, bude nám vysvětleno, odkud tato síla pochází, k čemu ji máme, jak s ní zacházet a jaký má vlastně cíl. Fajn, ne? Nebo si vystačíte s tím, co vám přináší teď?

Anubisova váha duší?

Čekáte, že vám někdo zadá úkol, kterého se máte zhostit ve své příští inkarnaci? Nebojte, nikdo vám nic nutit nebude, sami si naplánujete, co potřebujete vylepšit, co jste se dosud nenaučili. Kostru děje, který bude tvořit váš příští život s ohledem na váš duchovní postup. Musíte si uvědomit, že vy sami máte chuť pochopit určité děje, které se vám v právě uplynulém životě udály a uděláte si takovou určitou bilanci.Jak už jsem se zmínila ve svém zmíněném eBooku, nikdo vás nebude kritizovat nebo vám cokoliv vyčítat, vy sami budete hodnotit své jednání a své činy.
Ze kdy, z posledního pozemského života?, zeptáte se. Jasně. Na každé úrovni domů se nachází něco jako rada, která se vás ujme, a vy kladete otázky a postupně budete cítit nedostatky, vše co jste nezvládli a co máte chuť se doučit a tím vám automaticky vyplyne směr, kterým byste se měli dát.

Můžete si vybírat absolutně svobodně úplně ve všech směrech. Tak třeba: žili jste např. už několikrát na jihu Španělska a jste tam zakořeněni. Rádi byste se tam opět vrátili a pokračovali svou cestu v tamních poměrech? Prosím. Krátce řečeno, nikdo vás nikam nešteluje, vy sami si volíte podmínky své příští poutě. Žádná povinnost, vše vyplývá přirozeně a instinktivně z vaší touhy a potřeby.

Důvěrně známé prostředí?

 Leckdo se zajímá, jestli na té druhé straně existuje hierarchie.
Jistě, ale ne podle dosažených diplomů :D, nýbrž dle výše moudrosti. Když stojíte před takovou vyšší bytostí, cítíte z ní vyvírat ohromnou energii a vnímáte, že je naprosto bez egoismů (což my naprosto nejsme, že?). Poslouchá vás laskavě a opravdově a dokáže se do vás vcítit, neboť kdysi byla i ona na vašem místě.

Mnozí taky přemítají, jestli si, když dospějeme na tato místa, vzpomeneme, že jsme tam už kdysi byli. Že jsme mezitím žili ve světě iluzí a teď se vracíme k sobě domů. Samozřejmě, jen to opět záleží na stupni vašeho vědomí, ale jinak absolutně ano!

A ještě bych dodala: jsou mezi bytostmi pohybujícími se na druhé straně i duše, které se nikdy nevtělily?
Ano, jsou to tzv. „vyslanci“, zcela odlišní od nás, kteří nikdy nebyli přitahováni zkušeností ve hmotném světě, jako my. Jejich cesta je jiná, než ta naše.

A kdybyste třeba ještě chtěli vědět, jaký je rozdíl v pojetí našeho a tamního času, odpovím vám, že i zde opět závisí vztah k času na výši vašich vibrací. Čím je hustota vašeho prostředí subtilnější, řidší, tím je pro vás vztah k času volnější. Proč: na úrovni, kde vše vibruje mnohem rychleji, i čas běží kalupem. Zatímco zde, v naší hustotě, podstatně pomaleji. Ti, co se ve své adekvátní úrovni nacházejí, si toho ale nejsou vědomi, protože vibrují na stejné frekvenci.

“Pocit, který je utrpením, přestává být utrpením, jakmile si o něm vytvoříme jasnou a zřetelnou představu.”    (Baruch Spinoza)

Pokud jste dočetli až sem a máte pochyby o tom, co vám tu sdílím, je to vaše právo, samozřejmě. Nikdo vás k ničemu nenutí. Osobám, žijícím mezi námi, které jsou schopné spojit se s jinými dimenzemi, a předávat nám informace o tom, jak probíhá pokračování naší existence, je naprosto jedno, jestli jim kdokoliv, včetně vědy, mající v této oblasti stovky let zpoždění, věří, nebo ne. Oni prostě vědí. Tečka.

Věda sotva začíná rozebírat to, co už dávno předeslali Konfucius, Lao-Tse, a spousta dalších mudrců, kteří nám zanechali četná pojednání, takže kdo nevěří, může si vybrat v množství knih nejrůznější doklady, svědectví a jejich poznatky, včetně zážitků těch, kteří se buď probrali z klinické smrti, nebo mají, jak jsem se zmínila, vlohy je získávat přímo shůry. Důkazů je hromada na každém kroku, pokud se rozhodnete se tímto námětem zabývat.

Nesdílím je s vámi proto, abych vám naháněla strach. Naopak, abych vás uklidnila a zbavila vás případně ať už vědomých nebo podvědomých obav z přechodu za oponu. Třeba se mi to podařilo, ale přesvědčovat vás o „své pravdě“ samozřejmě nemíním, není to mým úmyslem, je jen na vás, jak se k těmto poznatkům postavíte. Přála bych vám, aby vám aspoň částečně pootevřely okno do vašeho pravého „doma“.

 “To, že umřel, neznamená, že žil.”   (Stanislav Jerzy Lec)

 

 

Darja Favart
Aktivně se zajímám o různé záhady života a vesmíru a nadšeně je předávám všem, kteří se mnou tuto vášeň sdílí. Jsem autorkou několika eBooků : Dejte svému tělu aspoň chvíli pohov , dále Zpoza zrcadla> , a ještě: A co tomu řekly vaše oči a dalších, které najdete na mých stránkách: Něco více se o mně dozvíte zde: >. Někdo z vás už někdy nakoukl za...?>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Jak je vám, když musíte spolknout své ego?

    Naše ego nám často způsobí nejrůznější nesnáze a situace, do kterých nás dokáže dostat se můžou docela vymknout z naší nadvlády. Jsou ale i momenty, kdy se okolnosti zvrtnou natolik, že vám třeba může jít o krk, jako se to stalo mně...

  • Zajímá vás ještě?
  • Rubriky
  • Ahoj na Facebooku
  • Pojeďte se mnou do zemí, kam se dlouho nesmělo, a které jsou opředeny nejrůznějšími bájemi.

    Myslím, že leckteré z mých popsaných zážitků se asi mnoha lidem prožít nepodařilo a už jistě nepovede, a že v mé poslední e-knížce vy, kteří se v obíhání zeměkoule vyžíváte, jistě najdete ojedinělé a netradiční zajímavosti.

  • Vite, proč si ve vztahu zdánlivě nerozumíte?

    Vesměs se motáme se ve spirále, která nakonec nikam nevede. Mám tedy pro vás četné odpovědi a řešení, stáhněte si je zdarma.

  • Slibuju, že nebudete litovat, až zjistíte, co vás čeká a nemine

    Rozhodně si nemůžete nechat ujít četbu mého eBooku! Slibuju, že nebudete litovat, až zjistíte, co vás čeká a nemine, ať se bráníte nebo oddalujete pomyšlení na svou další pouť za hranicí viditelna.

  • Vezměte otěže svého života do rukou a tvořte realitu, ve které chcete žít.

    Pokud se vám v hlavě neustále omílají stejné problémy, hloubáte nad minulostí nebo budoucností, nejste k synchronicitám otevřeni a propásnete je. Zkuste si navyknout stále si opakovat teď a zde. Nyní, tady.

  • Vaši miláčci se neztrácejí, když umřou

    Chováte domácí mazlíčky a prožíváte velký smutek, když odejdou? Třeba se vám uleví po přečtení mého eBooku o naších vztazích

  • Neuvěřitelný objev století

    Utajované podzemní místnosti na Machu Picchu, plné pokladu Inků, po kterých už nevědomky přešly statisíce návštěvníků, Objev zapůsobil jako bomba a stále je držen pod pokličkou!