Proč někteří dokáží milovat a jiní ne?

 Dnes jen kratičké zamyšlení na věčné téma:

Jak jste na tom s milováním vy? Už jste se někdy zamysleli nad tím, že můžete být buď manipulováni nebo sami si pohrávat se svým partnerem? Spousta lidí to dělá třeba jen podvědomě, jiní si s oblibou a potěšením omotávají druhého kolem prstu, aby ho dosoukali tam, kam potřebují.

A další se zase bojí vrhnout hlava nehlava a naplno do nového vztahu po předešlých špatných zkušenostech. Taky jsem jednoho takového poznala a bylo mi ho líto. Byl relativně mladý a bál se jakéhokoliv dalšího seznámení. Jak asi „dožije“ svůj život? Sám? Časem se ze zatrpklosti stává protiva a zlý a zlostný člověk.

Už jste se někdy s někým takovým taky setkali? Mám za to, že je to nedostatkem sebejistoty a sebeúcty. Když si nejsme dostatečně vědomi svých hodnot, nedokážeme se za sebe postavit, ubránit si svou pozici a necháváme se převálcovat prvním, kdo se vyskytne. On to totiž z nás vycítí.

Je to zákon džungle, kde každý živočich okamžitě instinktivně vycítí, jestli a jakou převahu nad námi má. Platí to prostě ve všech vztazích, ať už rodičů k dětem a naopak, zaměstnanců k šéfovi, kamarádů mezi sebou nebo partnerů. Jde neustále o totéž poměřování sil.

A pokud si hned zpočátku nevymezíme hranice, kam až mu dovolíme zajít, máme smůlu. Veze se to s námi na celé další roky, případně se poměr sil zhoršuje, dokud si to neuvědomíme a něco s tím nezačneme dělat. 

Psychoanalytik Jacques-Alain Miller se na to dívá takto: „Někteří dokáží u druhých vznítit lásku, ti tzv. „serial lovers“, stejně tak muži, jako ženy. Vědí, na který knoflík přitlačit, aby byli milováni. Ale sami zrovna nemilují. Hrají si spíš se svou kořistí na kočku a myš. K milování je nutno přiznat svou potřebu, své strádání, to že nám druhý chybí a my ho potřebujeme.

Ti, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jsou „uceleni“ tak jak jsou – sami, nebo chtějí sami být, nedokáží milovat. A někdy to i bolestně zkonstatují. Manipulují, tahají za nitky, ale lásku, její riziko, ani její slasti neznají.“

Být zcela kompletním sám, tomu může věřit jen člověk. „Milovat“, řekl francouzský psychiatr Lacan, „je dávat to, co nemáme. Což, jinak řečeno, znamená uznat svou neplnost, a dát ji druhému, vložit ji do něj. Neznamená to věnovat to, co vlastníme, majetek nebo dary, je to dávání toho, co nevlastníme, co sahá až za nás samotné.“
„A k tomu je nutné se přiznat ke své karenci, ke své „kastraci“, jak by řekl Freud. Což je především ženské. Milovat feminizuje.“

Spousta mužů je opravdu přesvědčena, že po určité době známosti nebo manželství, a někdy dokonce i hned při seznamování, říkat ženě něžná slůvka, projevit svou touhu po její přítomnosti nebo nedej bože přiznat jak moc jim chybí, je prostě naprosto nepřípustné a potupné. Utrpěla by tím zřejmě jejich ješitnost, mužská část jejich JÁ.

Některá slova prostě neprojdou jejich ústy, to bohužel vím z vlastních zkušeností. A u vás? Jak to máte zavedené? Myslí si, že když to nějak vágně dali najevo jednou, stačí to na celý život. A víc se o tom nediskutuje.

“ Proto se na mužskou lásku lidé všeobecně dívají jako na něco mírně komického. Ale pokud se směšností nechá zastrašit, znamená to, že si ve skutečnosti není příliš jistý svou mužností,“ pokračuje J. A. Miller.

A jak vy, pánové a dámy, milujete nezištně a jen dáváte, nebo vždycky očekáváte zpětnou vazbu? Obracím se především na pány, i když vím, že i ženy dovedou být „úžasné kouzelnice“ a citové vysávačky.

 

 

Darja Favart
Aktivně se zajímám o různé záhady života a vesmíru a nadšeně je předávám všem, kteří se mnou tuto vášeň sdílí. Jsem autorkou několika eBooků : Dejte svému tělu aspoň chvíli pohov , dále Zpoza zrcadla> , a ještě: A co tomu řekly vaše oči a dalších, které najdete na mých stránkách: Něco více se o mně dozvíte zde: >. Někdo z vás už někdy nakoukl za...?>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • O co, že do toho pořádně nevidíte!

    Neváhejte a začtěte se do mého eBooku, který vám jistojistě poskytne osvětlení a rady, jak si v dosavadním neuspokojivém partnerském vztahu vytvořit soulad a pohodu. Potýkáte se s otázkami proč se nám děje to a ono a proč si vlastně zdánlivě nerozumíte? Mám pro vás četné odpovědi, stáhněte si je zdarma.

  • Někdo z vás už někdy nakoukl za…?

    Mé odhalení toho, co vás čeká a nemine za hranicí viditelna vás může jen povzbudit, rozveselit a zpříjemnit vám pohled na tuhle nepopulární tématiku. Tak neváhejte a začtěte se, jsem si jistá, že vás uklidní, zbaví úzkosti a zodpoví spousty vašich otázek.

  • Budoucnost si vybíráme za plného vědomí

    !

  • Naši domácí mazlíčci se neztrácejí

    Chováte domácí mazlíčky a prožíváte velký smutek, když odejdou? Třeba se vám uleví po přečtení mého eBooku o naších vztazích a možnosti komunikace s nimi.

  • Záhada utajovaného vchodu pod Machu Picchu

    Když jsem před lety při své první návštěvě Peru procházela jeho nejznámějším archeologickým nalezištěm, netušila jsem, že se pode mnou nacházejí prostory obsahující všestranné bohatství...

  • Zajímá vás ještě?
  • Rubriky
  • Ahoj na Facebooku