Nesnášíte emocionální vakuum?

Na jaký stupeň citové závislosti byste se zařadili? Na žádný? Jste přesvědčeni, že se vás netýká? Tak se se mnou pojďte kouknout, jestli jste fakt naprosto soběstační.

Existují osoby, které skáčou z jedné milostné historky do druhé, protože mají hrůzu z citového prázdna. Jiné zase klidně zůstávají samy, ale jakmile se s někým sblíží, buď se dostanou do područí, nebo budou ony dominovat partnera.

Některým jedincům by se mohlo přezdívat „černé emocionální díry“, poněvadž pohlcují vše, nemají naprosto žádný respekt před partnerem, jsou bez citu a nedávají nic. Může ovšem dojít k situaci, že se posléze sami dostanou do citové závislosti, kdy budou natolik trpět, že u nich náhle dojde ke spojení se svým nitrem a k návratu k vlastním citům.

Beznadějně touží po lásce a chtějí si ji koupit tím, že začnou dávat vše. A pochopitelně potkají někoho, kdo bude hrát jejich předešlou roli, bude od nich vše brát a nevrátí jim naprosto nic.

Pokud se jim podaří vymanit z tohoto svazku, je víc, než pravděpodobné, že příští partner, kterého si najdou, bude stejný, případně ještě horší. Většinou si ho už předem idealizují a pak zjistí, že jsou totálně mimo.

Proč myslíte? Poněvadž po každé neuspokojivé zkušenosti se kousek důvěry roztřepí a prožijeme-li takových několik po sobě, stáváme se velmi zranitelnými, ztrácíme sebedůvěru a automaticky přitahujeme predátory (zákon džungle).

Afektivní závislost těchto bytostí se vlastně projevuje v několika stupních. Nebudete mi věřit, ale musím vám sdělit, že cca 98% populace je citově závislá. Koukáte, že? Já jsem byla dost překvapená. Skrývá se za tím totiž nedostatek důvěry a sebeúcty, které způsobují spoustu problémů.

Na stupnici mezi 1 – 4 z deseti lze v páru fungovat, těmto lidem sice částečně důvěra a úcta chybí, ale mohou spolu vycházet. V některých svazcích má jeden nebo druhý nadvládu, případně na střídačku, ale v podstatě nedochází k větším rozkolům.

Ale při 5. stupni a více už jsou potíže s násilím, kterého se v partnerství vyskytuje pět druhů: slovní, psychické, fyzické, ekonomické a sexuální. Spousta z nás si vůbec neuvědomuje, že když nám někdo řekne „seš pitomá/ý“, nebo když někdo pronáší věty typu „no na to ty nemáš“, „nejseš schopnej zatlouct ani hřebík“, jde o násilí.

Možná namítnete, že to jsou hovadinky. Ale nepleťte se. Čím víc se necháte ponižovat, tím si ten druhý bude přisolovat. Čili zde už se nacházíme na úrovni, kde začnete trpět. Jak tedy zjistíme, že jsme závislí? Právě, když se soužíme. Šťastný pár samozřejmě citově nestrádá. A pokud trpíte, začne blikat poplašné červené světýlko, pusťte se do pídění po příčině.

Domníváte se, že se jedná o něco, co lze „opravit“, nebo máte pocit, že se sice sami sobě ztrácíte, ale dokážete se opět napojit? Anebo jde o mnohem hlubší problém? Pokud prožíváte utrpení, objevil se první symptom závislosti. Zkuste si určit, na stupnici 1 – 10, kde jste se asi ocitli. Jestli vás někdo ponižuje, bije, okrádá nebo podobné hrůzy, je nabíledni, že nejste se správnou osobou.

Mnozí ovšem zveličují partnerovy chyby a okamžitě ho klasifikují jako perverzního narcisistického manipulátora. Hádejte proč? Protože čím větší je „katova“ obžaloba, tím serózněji je žalující uznán jako oběť. Už víte, kam mířím?

Co vám právě napadlo? Na co byste se ho teď zeptali? Správnou otázkou je zde „Co s ní/m tedy děláš? Proč jsi s ní/m už deset let?“

Za stav věcí je tu pochopitelně zodpovědná ona tzv. „oběť“. Tuhle hru hrají oba dva a jejich podíl je 50% na 50%. Když si to rozeberete, můžete si uvědomit, že perverzní manipulátoři jsou vlastně oba. Protože ten, co se beznadějně snaží koupit si lásku druhého, bude předjímat, všemožně se angažovat, rozdávat, zatímco ten druhý, coby černá pohlcující díra, vcucne vše, a jakmile se mu odepře, co dostával dosud, začne se chovat násilně.

Z čehož jste si určitě vydedukovali, že toto jsou případy osob, které nežijí, ale přežívají. Své chování si nesou již z dětství. A oba jsou v situaci apnoe, oba potřebují kyslík a neuvědomují si, že svou kyslíkovou bombu mají v sobě, že nepotřebují zásah zvenku. Ke všemu od nich často slyšíte: „Počkej však ta/ten příští mi to zaplatí“.

Myslím, že se stává častěji, než bychom předpokládali, že v dětství zažijeme emocionální šoky, na něž reagujeme tak, že prostě přestaneme cítit, abychom netrpěli. Připadali jsme si opuštěni, odmítáni, zrazeni, poníženi nebo utrpěli nespravedlnost? Odpojili jsme se od své pocitové struktury.

Položme si tedy otázku: jaký vliv na náš emocionální život má vztah našich rodičů?

Hádejte, kolik byste řekli?
90%. Od 0 do 15 let se stanou verbální citové projevy rodičů vaším modelem, přesně takovým, jaký budete reprodukovat coby dospělí. Pokud vás podceňovali, ponižovali, bili nebo zanedbávali, přitáhnete si do života partnery, kteří s vámi budou zacházet obdobně. Docela nepříjemná představa, že?

Podle toho, jak se bude vyvíjet vaše důvěra, která nemusí vznikat zrovna v rodině, kde se s vámi zachází nedůstojně, ale třeba ve škole, je zajímavé konstatovat, že můžete dosáhnout např. vysokých profesionálních postů, stát se lídry, ovšem v emocionální sféře to u vás bude probíhat katastrofálně. U jiných zase přesně naopak.

Další povedou relativně uspokojivou citovou existenci, ale postrádají přátele. A opět naopak. Tyto všechny typy osobností pramení v naprogramování od početí do současnosti, které nám zprostředkovali ti, kdo nás obklopovali, přinesly události, které jsme prožili, a které nám poskytly pojetí jak o nás samých, tak o okolním světě. Zavzpomínejte.

Někdy nemusíte prožít v dětství přímo drama, stačí, že jste byli odmítáni, opovrhováni, nebo že rodiče sice byli přítomni, ale z nejrůznějších důvodů mezi vámi nevznikla žádná interakce. A vám, kteří jste po ní toužili, se nedostávalo pozornosti, ani uznání, ani lásky.

U dětí, které nejsou těmito hodnotami „živeny“, dochází k handicapu, kterého se v dospělosti snaží zbavit, ale většinou jen upadáním z jednoho neúspěchu do druhého, čímž situaci jen zhoršují, protože se jim zafixuje do podvědomí. Mozek registruje to, co jej nejvíc zasáhne a to není štěstí, ale bolest a utrpení.

Příklad:
Určitě už jste si zažili podobnou situaci, kdy vám sto lidí řeklo, že jste vynikající a jen jeden jediný, že jste ubožák. Jaký pocit si odnesete, na koho dáte? Uvěříte tomu, který vás zkritizoval. Protože v hloubi duše rázem zapochybujete sami o sobě a nebudete důvěřovat té stovce lidí, kteří vás obdivují.

Zatímco, máte-li dostatek sebedůvěry a jste-li vyrovnaní, je vám fuk, co si o vás myslí jeden člověk ze sta. Odkud se bere ta vžitá představa, že se musíme líbit všem?? Vždyť je to absurdní! Chtěli bychom, aby nás všichni milovali, obdivovali, uznávali. Ale to je přece vyloučeno! Vždyť ani nám samotným se všichni nezamlouvají.

Nejdůležitější je líbit se nejdřív sám sobě. „Chtít se líbit všem, je chtít se líbit komukoliv.“
Sacha Guitry

Chcete se líbit komukoliv? Já teda ne. A komu se líbím, jde se mnou. Kolik lidí má strach z odsouzení! Vy taky? Já nechávám každému právo udělat si o mně mínění, jaké chce, je to jeho věc, jak mě vidí. Nehodlám si masírovat hlavu z jeho případných odsudků.

Už jsem sice o ní napsala pár článků, ale musíme si i zde tu otázku položit: co je láska? Spousta z nás se za ní pachtí a ani nevíme co to vlastně je. Láska by se dala charakterizovat asi takto: důvěra (já v sebe a v druhého a obráceně), úcta (k sobě a k druhému), obdiv k druhému (velmi důležitý aspekt v partnerství) dál to, čemu říkám komplicita (důvěrná sounáležitost) a sex, který má být obohacující, představovat tmel mezi partnery, a ze kterého komplicita vyplývá.

Důvěrná sounáležitost je založena na historii všech sfér našeho života. Společenské, pracovní, soukromé. Čím lépe se známe, tím více se máme rádi. A to platí v partnerství, mezi přáteli, ale i s našimi dětmi.

Jak už jsme si řekli, za všemi našimi problémy vězí nedostatek úcty a důvěry, které vedou k obavám, burnoutu, depresím, tikům, fobiím a v extrémních případech k sebevraždě nebo dokonce k vraždě.

Předpokládám, že i vy patříte mezi sociální tvory. Málo je těch, kteří nepotřebují sdílet své zkušenosti, prožitky, potíže, radosti. Ale ne za každou cenu! Je tu rozdíl, mezi nadšením a potřebou. Pokud cítíte opravdu potřebu, stáváte se závislými a jste automaticky lehce podmanitelní. Závislost je hrozná a příšerně bolí. To prázdno uvnitř si taková osoba snaží zaplnit čímkoli nebo kýmkoli a stává se otrokem.

Ale emocionální závislost není odsousením na doživotí.  Takže teď už dost všech pochmurných analýz a dedukcí. Řekněme si raději, jak z toho ven. Přehoupněme se z utrpení do radosti a pohody.

Žijete-li s někým z lásky a ta se po čase vytratí, prostě můžete odejít. Kdežto jste-li závislí na blahosklonně udělovaném citu, nedokážete se odpoutat. Proto je nutné stát se soběstačným, radovat se, těšit se ze samostatnosti, neboť ta představuje svobodu a autonomii. Vyhněte se strachu ze ztráty druhého. Okamžitě by to vycítil a ovládl vás.

A citově nezávislými se stanete, jakmile si uvědomíte a rozeberete, co a jak se stalo, provedete pitvu všech svých vztahů a zjistíte, na co zahynuly. Najdete odvahu a odpoutáte se od toho, na kom visíte, vybudujete si znovu sebedůvěru, pochopíte, co je vlastně vztah v opravdové lásce. Čímž se vnitřně uklidníte a otevřete k novému rovnocennému partnerství. Naučíte se rozpoznat ty, kteří jsou citově závislí, a velkým obloukem se jim vyhnete.

Pokud se sami změníte, přestanete k sobě přitahovat podobně „postižené“ jedince. Ptáte se jak? Jednoduše: vaše aura, ve které jsou zapsány vaše strachy, vaše vítezství, radosti, smutky, prostě vše, bude vysílat zcela jiné frekvence, které je lidské podvědomí schopno vnímat a rozkódovat.

Tudíž jak vy, jako teď už svobodná a volná bytost, tak opačné pohlaví, se vzájemně přitáhnete, stejně jako se sdružují závislí jedinci – a zajímavé je, že k sobě tíhnou pokaždé ti, co jsou na stejném stupni podrobenosti. Vyrovnaná osoba si závisláky jednoduše nepřitáhne.

Halóóó!!! Ještě nejásejte a neutíkejte! Chci vás totiž upozornit na následující past. Dostali jste se ze své závislosti a našli si konečně vhodného partnera? Výborně, jste skvělí! Tím ale vaše práce samých na sobě nekončí. Najde se spousta osůbek, které, jakmile se opět octnou v partnerském vztahu, vracejí se ke starým reflexům.

Teď teprve v novém svazku vlastně podstupujete test a je třeba, abyste si svou nezávislost udrželi! Hlídejte si to případné poplašné červené světýlko a nesnažte se ho nevidět. Zůstaňte autonomní a vězte, že pokud nežijete v lásce a radosti, dokážete odejít. Kolik mužských, které jsem potkala, mi už sdělilo, že tušili hned od začátku, že to není ta pravá, ale přesto se do vztahu nechali vtáhnout!!! Výsledky si dokážete domyslet…

Takže hlavu vzhůru, nezoufejte, štěstí existuje, láska je de facto zcela jednoduchá. Zaměřte se na svou budoucnost, v ní strávíte zbytek svého života! Vše spočívá v důvěře a úctě, nezapomeňte!
Snažím se tu umožnit vám vyhnout se nejhoršímu, abyste prožívali to lepší.

A proveďte si test z následujícího článku, abyste věděli, jak na tom fakticky jste.

 

Darja Favart
Aktivně se zajímám o různé záhady života a vesmíru a nadšeně je předávám všem, kteří se mnou tuto vášeň sdílí. Jsem autorkou několika eBooků : Dejte svému tělu aspoň chvíli pohov , dále Zpoza zrcadla> , a ještě: A co tomu řekly vaše oči a dalších, které najdete na mých stránkách: Něco více se o mně dozvíte zde: >. Někdo z vás už někdy nakoukl za...?>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Jak je vám, když musíte spolknout své ego?

    Naše ego nám často způsobí nejrůznější nesnáze a situace, do kterých nás dokáže dostat se můžou docela vymknout z naší nadvlády. Jsou ale i momenty, kdy se okolnosti zvrtnou natolik, že vám třeba může jít o krk, jako se to stalo mně...

  • Zajímá vás ještě?
  • Rubriky
  • Ahoj na Facebooku
  • Pojeďte se mnou do zemí, kam se dlouho nesmělo, a které jsou opředeny nejrůznějšími bájemi.

    Myslím, že leckteré z mých popsaných zážitků se asi mnoha lidem prožít nepodařilo a už jistě nepovede, a že v mé poslední e-knížce vy, kteří se v obíhání zeměkoule vyžíváte, jistě najdete ojedinělé a netradiční zajímavosti.

  • Vite, proč si ve vztahu zdánlivě nerozumíte?

    Vesměs se motáme se ve spirále, která nakonec nikam nevede. Mám tedy pro vás četné odpovědi a řešení, stáhněte si je zdarma.

  • Slibuju, že nebudete litovat, až zjistíte, co vás čeká a nemine

    Rozhodně si nemůžete nechat ujít četbu mého eBooku! Slibuju, že nebudete litovat, až zjistíte, co vás čeká a nemine, ať se bráníte nebo oddalujete pomyšlení na svou další pouť za hranicí viditelna.

  • Vezměte otěže svého života do rukou a tvořte realitu, ve které chcete žít.

    Pokud se vám v hlavě neustále omílají stejné problémy, hloubáte nad minulostí nebo budoucností, nejste k synchronicitám otevřeni a propásnete je. Zkuste si navyknout stále si opakovat teď a zde. Nyní, tady.

  • Vaši miláčci se neztrácejí, když umřou

    Chováte domácí mazlíčky a prožíváte velký smutek, když odejdou? Třeba se vám uleví po přečtení mého eBooku o naších vztazích

  • Neuvěřitelný objev století

    Utajované podzemní místnosti na Machu Picchu, plné pokladu Inků, po kterých už nevědomky přešly statisíce návštěvníků, Objev zapůsobil jako bomba a stále je držen pod pokličkou!