Jak na něj působíte? /2

očekávání od druhých, srovnávání, interpretace

Očekávání = zklamání
Část II.

Taky vám namlouvali, že není dobré ukazovat, jak moc milujeme, protože to je slabost? Pokud dáváte srdcem a neočekáváte nic zpět, o oslabení nelze hovořit. Láska je nejmocnější a nejsilnější energie, jaká existuje ve všech vesmírných dimenzích. A právě ona vše přetváří. 

Většina duchovních učitelů nám doporučuje žít v srdci. Co to vlastně je? Já bych to spíš nazvala žít vibracemi svého srdce. Protože ono ví, co je pro nás dobré, co je krásné, co je opravdové. Naše srdce dokáže rozlišovat. Naučme se ho poslouchat a ono nás povede. Navodíme si tak pocity vyrovnanosti, soucitu, laskavosti, které nás povedou ke zvýšení vibrací, a tím pádem nám vesmír posílá vše, co ke svému vývoji potřebujeme.

Ovšem dokud to ještě zcela neovládáme, neustále se nám na té pouti prezentují rozmanité léčky. Víte jaké? Uhodli jste: nejobtížnější pro člověka jsou právě nepodlehnout očekávání, srovnávání s druhými, identifikace. Jsou to pasti, do kterých lehce padáme, aniž si to často uvědomujeme.

Je fakt, že mně osobně dělá dost potíže nečekat od bytosti, na které mi záleží, odezvu na svou podanou ruku, ať už by byla jakákoliv. Ale většinou přece jen tu, o které si myslím, že by se měla dostavit. A pak jsem značně zklamaná, když se neobjeví. Předpokládám něco a jsem rozčarovaná, že nic. Často se pletu, když se domnívám, že ten druhý se zachová tak, jak bych reagovala já. Jsem přesvědčená, že je to snad jasný, přece „musí uvažovat, jako já – zástupkyně společnosti“. A to je blbost, která nás zavádí do mrzutostí, lítostí, zlosti, nebo uraženého postoje. Chyba!!!

Jsme poutníci

Mnoho lidí si v současné době klade otázku jak rozvíjet svou víru a neupadnout přitom do spárů šarlatánů. Sledují různá učení, ale nevědí, komu a co věřit. K výběru je třeba použít především své intuice. 

Vzpomínám si, že když jsem se začínala zabývat otázkami týkajícími se neviditelných a neprokazatelných jevů, když jsem se konečně vydala za hledáním „pravdy“, procházela jsem stejnými obavami. Jak si mám být jistá, že ten či onen nepíše zavádějící bludy? Neměla jsem po ruce nikoho, kdo by mi na to dokázal odpovědět.

A tak nezbývalo, než vytáhnout své antény a snažit se rozlišovat pomocí vlastního úsudku a neustále kontrolovat, jestli i jiní hovoří ve stejném duchu. A zároveň jsem žádala vesmír o to, aby se mi do rukou dostávaly ty knihy a informace, které jsem potřebovala pro svůj postup. A dnes, po více než dvaceti letech, bych mohla říct, že jsem měla štěstí, ale vím, že se nejednalo o náhodu a musím konstatovat, že ke mně opravdu přicházely postupně a jakoby podle nepsaného plánu.

Řekla bych ale, že ať už máte před sebou kohokoliv, vyberte si z toho to, co je pro vás dobré a vhodné. Nepovažujte vše za pravdu, ale snažte se vycítit, co s vámi naprosto rezonuje a tomu pak můžete věřit. Někdo k vám třeba bude dlouze promlouvat a z jeho tisíce slov vám utkví pouze jedno. Považujte ho za součást učení.Z něčí pravdy si utvoříte svou vlastní pravdu. Neodsuzujte druhého, pokud na vás nic z jeho učení nezapůsobilo. Řekněte si, že pokud je jeho přesvědčení odlišné, od toho, co cítíte, je to proto, že se nachází na jiném stupni vývoje, než vy. A je docela možné, že za pár měsíců nebo let bude hovořit zcela jinak, dle toho, co si během své cesty osvojil a uvědomil. Ale důležité je, abyste si vy v daném okamžiku přisvojili pouze to, co s vámi souzní a to považujte za svou vlastní pravdu.

Tímto způsobem rostete, takhle se probouzíte. Nepotřebujete k tomu poslouchat absolutně všechna učení, pít všechna odposlouchaná slova, jakoby to vše bylo pravdou. Schopnost rozlišení znamená umět si říct: „tohle se mnou souzní, beru. Tohle mi připadá správné, beru, cítím to“, tohle ve mně zanechává pochybnosti.

Obezřetná karteziánská duše ve mně neustále zvažovala, jestli to, co jsem se dozvěděla, tak může být, jak dalece je popisovaná „pravda“ autora taky pravdou mojí, co mi to přinese, pokud si jeho slova přisvojím, jaký nový pohled na svět získám. Nechtěla jsem si nic namlouvat, ani upadnout do dogmat. Nejsou to jednoduché úvahy, obzvlášť když nemáte s kým je konzultovat. Dnes už je všemožných učitelů všude habaděj, ale tenkrát se držely tyto teorie pod pokličkou, a já jsem se nepohybovala v prostředí, kde by se o nich debatovalo.

A opět láska

Někdy dáváme vše, co máme, všechno, čeho jsme schopni. Druhý to sbalí a zmizí na nějakou dobu z našeho života. Když se pak vrátí, jak mu máme znovu věnovat celou svou lásku? Jak si neříct, že si to nezaslouží? Musíme si uvědomit, že zřejmě zde šlo o lásku – energii, která nebyla bezpodmínečná, že byla dána za určitých podmínek, okolností, dle toho, s kým jste se nacházeli. Prostě jste očekávali zpětnou vazbu.

Ale uvědomte si, že jestliže se druhý vrátil, zřejmě oceňoval city, které dostával, a že někde se ho vaše láska dotkla. A pak je tedy po určité době nutné nechat promluvit své srdce a ne mozek, který našeptává, že: „Tomuhle už jsem dal, ten už nedostane. Ještě se znovu spálím!“Je nabíledni, že abyste se k takové velkorysosti dopracovali, musíte věnovat lásku i sami sobě. Plnou měrou. Abyste se o ni mohli dělit. Jestliže se vám ten druhý vrátí, přijměte ho s otevřenou náručí, poskytněte mu tu lásku znovu.

Asi to teď ve vás zabublalo nesouhlasem. Že se zesměšníte, oslabíte, stanete zranitelní, že? Myslíte si, nejspíš že tím riskujete. Ano, ztratit POUZE své ego!

Máte nedostatek a přejete si hojnost?

Dovedete si představit, jak přežívat v lásce a pohodě, jestliže žijeme s minimálními prostředky a jak nelpět na materiálních hodnotách, když jsme se zrodili do hmotného života, abychom se v něm vyvíjeli a jak nemít strach z nedostatku?

Je to celkem jednoduché. Uvědomte si, že jakmile máte strach z nedostatku, budete ho mít. Protože vibrujete obavy, které se znásobí a stvoří vám ho. Samozřejmě, žijeme ve fyzickém světě, kdy se potřebujeme stravovat, oblíkat, být pojízdní, atd.

Ale jestliže žijete prostě, tedy posloucháte-li vedení svého srdce, bezpochyby se otevřete jiným formám hojnosti a ty budou eliminovat všechny obavy, které vás naplňují. A přinesou vám zároveň materiální hojnost. Takže ještě jednou, pokud v tuto hojnost důvěřujete, dostanete ji.

Ne celém světě existuje spousta lidí, kteří mají nedostatek, velkou bídu, často ani nic do huby. A ti se samozřejmě motají v obavách ze své nouze. Tím, že i vy budete uvažovat tímto způsobem, jejich bídu jen posilujete. Takže zodpovědný přístup k věci je ten, kdy se rozhodnete, že se hojnosti otevřete a tím případně přispějete i ostatním v podobné situaci k tomu, aby se jejich podmínky zlepšily.

Jakmile se vám hojnosti dostane, zároveň s ní se dostaví i chuť se o ni podělit.

Na co si tu hrajeme?

přetváříme vesmír

Dlouhé roky jsem bádala nad tím, co zde náš pobyt vlastně má znamenat, kam směřuje, komu prospívá nebo dokonce kdo si s námi zahrává. Samozřejmě na druhém konci drátu nikdo…. Hledej, bez práce nejsou koláče! A tak jsem hledala a našla, ale trvalo to! A vůbec to není to, co bych si byla představovala! Jedná se o zdánlivě jednoduchý úkol, ale… 

Jsem přesvědčená, že i vy jste si už tisíckrát v životě položili otázku o svém poslání na této planetě. Poznání, ke kterému jsem došla je, že pokud bychom zde měli každý plnit nějakou roli nebo poslání, bylo by to právě co nejčastější a nejsilnější vysílání světla a lásky. Každý čin, každá myšlenka nebo emoce, každé chování, které se řídí tímto zákonem, plní roli, kterou zde představujeme.Zní to možná otřepaně, já vím, ale když si uvědomíme, v jakém stádiu se lidstvo nachází, mám za to, že je absolutně nezbytné s tím něco konečně udělat. Každý je přece může plnit po svém způsobu. Prací, kterou má rád, pomocí druhým, gestem, činem, slovy, na tom nezáleží. Není třeba pouze ohromujících činů. Všichni si můžeme najít svůj způsob, důležité je, aby nám umožnil rozvíjet tyto vibrace. 

A ještě něco, málem bych zapomněla

Dokázali byste odpovědět, když se vás někdo zeptá, co to je nelpění? Nelpění na čem? Na majetku, na zaměstnání, na partnerovi, na slávě, svém zvířátku, nebo třeba na snu? Jak vy to cítíte? Lpíte na něčem nebo na někom? Já jsem často přesvědčená, že ne, ale pak se vyskytne situace a hořce konstatuju, že bohužel ještě jo.

Myslím, že v téhle oblasti si asi často přejeme nelpět, ale jaksi se nám to vždycky nedaří. Tedy mluvím za sebe. Rozumově si dokážu vymluvit, že to nebo ono naprosto nepotřebuju k přežití, a když dojde na lámání chleba, nemám pokaždé odvahu se toho vzdát. A vy?

Nelpění je vlastně stav, kdy spoléháte na své srdce, svou duši, na vesmír a božství ve vás, kdy důvěřujete stvořiteli, světelným bytostem, kosmické energii a všemu, co vibruje. Nelpění znamená dát plnou důvěru životu, věřit mu. Věřit, že mi dá, co potřebuji.Když něco prožívám, nebudu si mentálně představovat své „jsem“. „Jsem“ je v přítomném okamžiku nelpěním. Bez jakékoliv konotace včerejška nebo zítřka. Prožívám plně tento přítomný okamžik. To je nelpění. Důvěřujte, vnímejte, kým jste v tomto okamžiku, žijte tím, co právě prožíváte.  

Vaše mysl, ego, vaše osobnost se bude zachytávat za všechny možné větve, jen aby vás odvedla od vašeho cíle. Nenechte se nachytat, důvěřujte božské bytosti, kterou jste, světlu v sobě. Jak říkám, nelpění existuje v momentě, kdy žijete vědomě přítomným okamžikem tady a teď. Víra je věřit, i když člověk nerozumí.

Není vůbec jednoduché dokázat rozpoznat okamžik, kdy se vás ego chce opět zmocnit, když už jste se jednou z jeho vlivu vymanili. Nemáte vyhráno, bude to na vás zkoušet furt pryč. Člověk musí být fakt bdělý, aby si všiml, že už se zase veze…

vliv myšlenek na vesmír

Dočítáte-li tento článek až dokonce, pociťujete zřejmě touhu nebo potřebu si rozšířit vědomí a probudit se k bytosti, kterou jste. Všichni jsme spolustvořiteli všeho, co ve vesmíru existuje. Není zde malá nebo velká role nebo poslání, všichni jsme na cestě k probuzení, každý dle svého rytmu, na svém stupni vývoje. Všichni jsme zahrádkáři a zasíváme semínka poznání.

Darja Favart
Aktivně se zajímám o různé záhady života a vesmíru a nadšeně je předávám všem, kteří se mnou tuto vášeň sdílí. Jsem autorkou několika eBooků : Dejte svému tělu aspoň chvíli pohov , dále Zpoza zrcadla> , a ještě: A co tomu řekly vaše oči a dalších, které najdete na mých stránkách: Něco více se o mně dozvíte zde: >. Někdo z vás už někdy nakoukl za...?>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • O co, že do toho pořádně nevidíte!

    Neváhejte a začtěte se do mého eBooku, který vám jistojistě poskytne osvětlení a rady, jak si v dosavadním neuspokojivém partnerském vztahu vytvořit soulad a pohodu. Potýkáte se s otázkami proč se nám děje to a ono a proč si vlastně zdánlivě nerozumíte? Mám pro vás četné odpovědi, stáhněte si je zdarma.

  • Někdo z vás už někdy nakoukl za…?

    Mé odhalení toho, co vás čeká a nemine za hranicí viditelna vás může jen povzbudit, rozveselit a zpříjemnit vám pohled na tuhle nepopulární tématiku. Tak neváhejte a začtěte se, jsem si jistá, že vás uklidní, zbaví úzkosti a zodpoví spousty vašich otázek.

  • Budoucnost si vybíráme za plného vědomí

    !

  • Naši domácí mazlíčci se neztrácejí

    Chováte domácí mazlíčky a prožíváte velký smutek, když odejdou? Třeba se vám uleví po přečtení mého eBooku o naších vztazích a možnosti komunikace s nimi.

  • Záhada utajovaného vchodu pod Machu Picchu

    Když jsem před lety při své první návštěvě Peru procházela jeho nejznámějším archeologickým nalezištěm, netušila jsem, že se pode mnou nacházejí prostory obsahující všestranné bohatství...

  • Zajímá vás ještě?
  • Rubriky
  • Ahoj na Facebooku